Vojtiš píše:Čau Ollie, já svařuji AKRYLEM v injekční stříkačce dle Pajáka a je to nejvíce reálné, podle mě, žejo Pavle
Vojtiš.
....Já zase svařuju nejradši se skořicí a rumem....No tak jsme se zasmáli
,že,Nicméně ať přemýšlím jak přemýšlím, nic jiného, než to co je na DF uvedeno se ke sváření na tanku nehodí...Já kdysi na modelu sovětské stavebnice ISU 152 svařoval stylem-dětský Aviryl baby zásyp na opruzeniny smíchaný s nitroředidlovým lakem na napínání potahu letadel.(může být i obyč nitrolak)
Výhoda směsi je v tom, že se namíchá v potřebné konzistenci do utěsněné skleničky, kde vydrží i roky, eventuelně se oživí acetonem. Směs se natáhne do stříkačky s odpovídající jehlou a natlačí se kam je libo. Řidší je lepší, alespoň tak neschne a stačí se dělat pidišpachtličkou sváry. Navíc nitro je agresivní vůči plastu, takže se zažere "kořen sváru" do povrchu a pak to časem neuhne. Nebojte se proleptání až dovnitř tanku, lak je zpomalen právě tím zásypem, takže to stačí zaschnout natolik, že to dál nežere. Výborně se s tím v dobách kdy kitaři neměli přístup k profi tmelům na modýlky, tmelily dělící roviny spojů, propadliny na výliscích atd.
Ještě jeden tip na drsný pancíř tanku bez námahy. Zkuste se na jakýkoliv kousek plastové desky (nebo vnitřek vany tanku) dotýkat hadříkem namočeným v perchlorethylenu (trichlor) potom pozorujte stupeň povrchového krabacení, které se dá ovlivnitopětovným přiložením suché hadřičky...No dnes bych to kvůli smradu z trichlu řešil plochou špachtličkou a akrylovým vodouředitelným tmelem, který neschne pod rukama a dají se do něj dělat plošné struktury. Pak fouknout fixací a je to.
nejde li o život, jde o hov .......
Ale ostre veci malym detom do ruk nepatria tak ked vyrastiem a budem taky sikovny ako vy tak to mozno prerobim. 
