mujtank.cz

.Tak jsem důkladně studoval materiály o výrobě téčka po válce a zjistil, že Torro vlastně nabízí h\brid, mezi válečnou ruskou a poéválečnou naší výrobou..A sice vana s pojezdy je dle rozmístění světlometu a klaksonu pro pěchotu ruská verze a věž je provedení polské a naší (slovenské) produkce.Tam byl patrný rozdíl v umístění velitelské věžičky co nejvíce vlevo, čímž přesahuje do horního profilu věže, kde tím pádem, aby nebyl v tomto místě zeslaben pancíř, musel o být toto místo opatřeno srpovitým nálitkem.Náš-polský podvozek měl na některých kusech světlo na čelním plátu vedle poklopu řidiče, anebo na původním (ruském) místě.Ovšem vždy byl kryt proti uražení ocelovou prutovou klecí kolem dokola. Vepředu pod světlem byl standartně montován "notek" a na bocích infralampy na noční vidění. Klakson se přemístil do levého zadního rohu korby a byl rovněž nějak kryt...Bohužel mé prameny nepopisují ani neukazují kde a jak. Tkže můj Suvorov bude po základním vytunění-(pásy kov, event.řádná RC souprava) přemalován a dotvořen na poválečný standart ČSSR.Navíc naše tanky byly ve skvělé povrchové úpravě odlitků a lišily se dle výkresů nanejvýš v řádu milimetrů, ne jako sověti -co kus to originál -s rozdíly až několik decimetrů... Jinak dotaz na Vás..otáčení protipohybem pásů ,Vychytávka ryze tanková, jak uvádějí prodejci všech modelů,se snad u druhoválečných mašin nešlo, nebo ne? Chápu tento pohyb, jezdil jsem UNC-060, ale u mechanických náhonů např.u Téčka ?No poučte mne, bude mi sice 50 ale tento směr techniky objevuji teprve vlastnictvím Téčka --14 dní ...Nemá někdo foto Téčka sloužícího v Přáslavicích, aby bylo patrné číslo a odstín barvy?

Moc díky-Richard

Ahoj.

Kdych si já jenom vzpomněl, kdo mi říkal, že na vojně jezdil s T 34/85. Milane nebyl to náhodou Stoklas ???
V Rohatci znám člověka, který pamatuje v 60-tých letech v Hodonínských kasáranách Bren-Cariery jako uloženky. Tento človíček ale jezdil celou dobu hlavně s Pragou V3S. Nejlepší bude se zeptat - napsat Dolinovi.
Tady je odkaz na jeho stránky: http://www.dolin.estranky.cz/
Moje T 34/85 je od firmy WSN a na přiložených rámečcích s detaily je vylisován nápis 1/16 Trumpeter !!!
Z čeho trumpeťáci vycházeli nevím.
Pěkné fotky skutečné T 34: http://svsm.org/gallery/T-34-85?page=1

zdravím od táty nějakej kolega z práce prý v tom jezdil na vojne osobně jsem t 34 se otáčet na místě neviděl vím že u německých strojů to šlo na některém videu z bovinktnu to je natočený tiger na tu jízdu se optám

sakulajda píše:v pripade prestavby pozor na celkovou váhu tanku
muj tank je tezky a kdyz se mezi pasy a kola dostane bordel, skub, a je roztrhnuty kovovy pas.

No o moc to těžší nebude..Navíc mám už (zatím)vymyšleno zprovoznění předních napínacích kladek (říká se tomu tak?) Pokud se potom dostane bordel či kamínek mezi kolo a pás, zvýšené pnutí pásu odpruženou kladku přitáhne dovnitř pásového okruhu a vznikne místo pro "přejetí překážky" v pásové dráze. Bude tam asi nové uchycení na klikovém ramenu (jako pojezdové kola) pruženém zevnitř korby tahovou pružinou. Na modelu je kladka napevno, navíc jen v milimetr silné plastové bočnici korby, takže i po normálním ježdění po podlaze se jí pás snaží v té tenké stěně ohýbat ve směru tahu pásu vzad a dolů. Chce to zesílit tlouštku stěny kolem kladky min.na dvojnásobek další plastovou podložkou a dát delší hřídelku. Anebo nechat vše tak a obě kladky nasadit na průběžný hřídel napříč předku korby a je po prohýbání boků a šikmému náběhu kladek do pásů. No tak se tak dívám moc místa k dalšímu propružení kladky tam moc nebude...V poloze stroje na zemi je čelní kladka od prvního pojezdového kola cca3 mm. To by se mohlo kola dotýkat už při záběru. Asi se na to vyprdnu velebnosti Problém s kamínky ba řešily asi kapku delší pásy. I tak se mi zdají na skutečném Téčku jakoby delší -možná jsou vytahané (leží nahoře na pojezdech a trochu kopírují horní povrch kol-nejsou tak v rovině jako na modelu).Každopádně zesílím alespoň ty čepů kladek, i když by nebyly napínány pérkem. No jakmile se do toho pustím-časem-, naučím se sem ukládat fotky a vše zdokumentuji...

sakulajda píše:nápínáky zcela jistě udělat lze - ja na to nemám buňky
co se týče delšího pásu, je zde problém se zadním záběrovým kolem, kde pak pásy přeskakují

...A tohle řeší právě napínací přední kladky. Včera jsem je povolil, nastavil na volnější pásy a zkusiltank naprosto skvěle kopíroval kde co položené do cesty, aniž by se přes to nějak nadhazoval do doby, než jsem se musel maketově otočit (bez protizáběru pásů) Pás uvnitř zatáčky běží pomaleji nebo stojí a vzniká silný boční tlak na pás, pojezdy s jejich hroznými vůlemi i když je tank nový a vše se chová tak na ulomení...ten pás občas přeskočí, je li volný a jak říkáš na záběrovém kole, Ale jen při tom mém neproporcionálním rozjezdu na plný plyn.S prop.regly to bude daleko jemnější rozjezd a přeskočit to může naejvýš při větším stoupání kamkoliv, nebo v těžším i rovinatém terénu. Takže jsem vše napnul zpět a pomalu kreslím kladku samonapínací, která automaticky pomůže tam kde bude třeba: kamínek pod kolama v pásu, nebo překročení únosného tahu na články, kdy by se roztrhnul.prostě se sama tahem pásu povolí a umožní mu proskočit v hnacím kole jako při volných pásech.Ovšem tím bude limitováno použití modelu v pro něj extremních podmínkách (strmá stoupání, vysoká tráva např.Anebo i jakýkoliv nárůst váhy modelu. Dost by tomu téčku pomohlo progresivní pérování. složením původní délky péra jedním slabším a druhým silnějším v každé pružící jednotce. Těmi slabými by tank krásně chytal drobné nerovnosti a ty větší po úplném stlačení slabých, by vykompenzovaly ty silnější..no ale je to věda zpočítat, potom sehnat, nebo samodomo natočit na trnu ¨
Jako nápad by to mohlo pro dnešek stačit...

Zdravím pancéřníci...

mám malou poznámku k "Suvorovovi" T34 od WSN/Torro a pod.
Podle všeho je i věž na tomto tanku válečná - produkce závodu č.183 v Nižném Tagilu v roce 1945, viz toto:



Takže válečná 34 z toho lze udělat.
Vzhledem k tomu, že licenční T34 vyráběné v ČSR vycházely právě z poslední varianty závodu 183, výrobní dokumentace předaná do ČSR tuším v roce 1949, přičemž v SSSR se přestaly vyrábět už v 46. roce. Podobnost ČS poválečné produkce s poslední variantou z Tagilu je tedy čistě náhodná .

Rozdíly jsou patrné na korbě jak vzpomínal spitfiremk1 - ostré spojení čelních pancéřových plátů - za války se používal odlitý (tzn. zaoblený) trámec překrývající spoj těchto plátů, jiné rozmístění světlometů-ikdyž některé poválečné T34 měly přední světlomet na původní pozci a bez klece, NOTEK byl vždy, klakson pro dorozumění s pěchotou - v kroužku:



No a hlavní rozdíl byl v čistotě odlitků, kvalitě lakování a přesnosti výroby.
Už se těším na poválečnou T34 ČS výroby.