kolega v klubu navrhnul na PC výřezy tohoto pro mne nejlepšího stíhače ve středních výškách.(výsledky poválečných srovnávacích testů s FW 190, Spitfirem, Me 109, a P 51 D.)
výřezy jsou lepeny k sobě Uhuporem, někde tavkou. kabina vakuovaná, kryt motoru také. Po slepení křídla a trupu následoval potah mikelantou a lepena byla ředěným duvilaxem. Potom jsem povrch přetmelil sádrokartonářským tmelem a znovu natřel už neředěným duvilaxem pro dosažení pevnosti a hladkosti povrchu.Pak následovalo vytlačování detailů paneláže na letadle.Nakonec nátěr kamufláže akrylovými barvami Het a po zaschnutí přelakování řídkým duvilaxem, aby se barvy neochmataly. Obtisky jsou tištěny na samolepící podklad a dobře kopírují prohlubně v paneláži modelu. Podvozek je elektricky zatahovatelný s nohami vlastní konstrukce.(Pérování)
Tento stroj sedlal rotmistr Štefan Ocvirk, z druhého leteckého pluku na letišti V Piešťanech v dubnu 1945.Bzl to borec, co na východě sundal kolem deseti sovětů a po zběhnutí na ruskou stranu si i bouchl pár skopčáků..(zajímaly by mne jeho poválečné kádrové záznamy..)
Model váží 2200 gr i s baterií 3s lipol 3000 mah.
Rozpětí 1450 mm (cca 1:7 měřítko)
