Ahoj.
Na řadu přišel podvozek.
Uložení pojezdových kol nestojí za nic.
Čep vahadla je krátký s malými drážkami.
Pojezdové kolo má vnitřní otvor pr. 8 mm.
V něm je volně zasazeno pouzdro z pružného materiálu, které je vnitřním otvorem nalisováno na uvedený čep vahadla.
Při provozu se vše opotřebovává, vůle se zvětšují až do stavu, kdy celé kolo by mohlo vypadnout do strany.
Rozhodl jsem to vyřešit ložiskovými skříněmi.
Dvě ložiska (modře), vnější a vnitřní distanční kroužek a to vše staženo šroubem M3 do vahadla.
Nejprve jsem přesně uřezal drážkované čepy.
Pak vymyslel a vyrobil univerzální přípravek pro
- frézování (zarovnání uřezaných ploch).
- dále pro vrtání otvorů a řezání závitů do vahadla.
To vše na jedno upnutí!!
Tím je zajištěno, že obě osy vahadla budou zcela rovnoběžné.
Závity jsem řezal také ve frézce, takže závitník nemohl uhnout do strany.
No a pak nastala sériová výroba
k tomu není co dodat 
