mujtank.cz

takže výsledek je, že se slezeme na pivko v pátek večer v penzionu Iva...já tedy stejně pojedu přes muzeum cca. 17:00-18:00 a potom na pivko

v sobotu ježdění cca. 9:00 - 17:00 a pak hurá k panimámě domů...

Tak at vám kucí vyjde počasí a i to co se kolem teho týká!

mrst píše:
v sobotu ježdění cca. 9:00 - 17:00 a pak hurá k panimámě domů...

Prosím tě Vláďo jak to mám chápat ,jako že to bude jednodenní.

dvoudenní... v pátek se sejdeme a v sobotu budeme jezdit...potom hurá domů

to vyhovuje více lidem

v sobotu bude i akce Jardy Janouška s veterány

plavky sebou....Iva má bazén s tepelným čerpadlem

akcička krásná...klidné prostředí s veterány
byl pro mne velmi silný zážitek si povídat s velitelem tanku Bedřichem Opočenským osobně.

...dostali jsme zásah, utrhlo to ruční ovládání věže...okamžitě jsem velel opustit tank...byli jsme naučeni nečekat na druhou ránu...

to je pár útržkovitých slov z jeho vyprávění

Bedřich Opočenský, plukovník v. v. se narodil 24. května 1924 v Boratíně na Volyni. Navštěvoval polskou školu ve městě Luck. Začátek druhé světové války překazil jeho plán nastoupit na technické lyceum ve Lvově. Místo toho byl nucen zůstat v rodném Boratíně, kde se aktivně angažoval v protinacistickém odboji a v organizaci Blaník. Po obsazení Volyně Rudou armádou v lednu 1944 vstoupil v březnu téhož roku k Československému armádnímu sboru, byl zařazen do výcviku pro řidiče tanků, následně pro jejich velitele. Celou válku pak sloužil na stroji T-34, se kterým bojoval v karpatsko-dukelské operaci, jaselské operaci (lehce zraněn) a ostravské operaci (v Ostravě dokázal spolu s osádkou svého tanku ubránit strategický Sýkorův most až do příjezdu sovětských posil). Těsně po skončení druhé světové války, 9. května 1945, byl během autonehody v Praze opět lehce zraněn. Následně sloužil jako velitel tanku až do začátku roku 1946 na severní Moravě. Po odchodu do civilu získal v Sedlci u Litoměřic statek se zámečnickou dílnou. V roce 1949 se oženil. Po znárodnění zámečnické dílny pracoval od roku 1951 nejprve v místním JZD v traktorové stanici a poté až do penze v textilním podniku jako dílenský mistr.