Ahoj, v posledních týdnech nemám čas, dokončuji semestr ale i tak jsem si nějaký našel a protřídil jsem pro Vás fotky v rekordním čase, hurá na to.
Jistě si pamatujete na loňský ročník muzejní noci ve Kbelích, kdy jsme se naučili nejméně tři moudra:
1)Pod letadlem se v dešti neschováš
2)Plachta tankodrom před vodou neuchrání
3)Se skvělou partou nezáleží na počasí.
S vědomím těchto zkušeností jsme se letos znovu vypravili a do Kbel, byl pro nás přichystaný i plnohodnotný přístřešek u ocasu MIG 15. Jak můžete vidět níže, plocha byla opravdu velkolepá.
Začali jsme klasicky, stavbou kolejí. Nově jsme vyzkoušeli i nový podklad věrný své předloze, opravdový štěrk.
Každý rok nese s sebou novou výzvu, letos tím byl nemalý schod přes který jsme potřebovali dostat bedny s pískem. Naštěstí jsme znárodnili potřebnou rampu a za pomocí hrubé síly jsme ji dostali na potřebné místo.
Bohužel tato rampa nám vytvořila i novou překážku, a tak jsme vynalezli nový týmový sport. Spočívající v skákání s paleťákem přes rampu, tým, který doskočí nejdále vyhrává..
Detail překážky
Následující práce již probíhaly v pohodě bez větších zádrhelů
malinko se to zamotalo..
Ještě zamést koleje a máme téměř hotovo, zbývá už jediné..
..pokřtít tento tankodrom. Tohoto úkolu se ujal Vláďa, kdy tomuto úkolu obětoval jednu desítku, níže můžete vidět místo křtu.
Konečně jsme mohli začít jezdit, přišlo se na nás podívat mnoho lidí
Obdivovat mohli třeba vlaky
tanky
a také jakési chodící hejbátko
nebo sílu těchto dvou vojáků na drezíně
Někdy bylo potřeba jít zbloudilým návštěvníkům naproti, o to se postarala naše tahačová expedice
Čas od času projelo i něco zajímavého kolem našeho stánku, třeba tento zvláštní vehikl..
prolétlo několik helikoptér..
I prejel jakýsi paleťákový jezdec..