Díky, ale dorazy jsem na chvilku odložil. Je to hrozná drbačka, ale stejně se k tomu budu chca nechca vrátit. Ale abych mohl pokračovat ve skládání vnějších velkých částí spodní korby (konkrétně profilovaného dna), tak jsem musel chvilku dělat zámečnickou.
Z duralového L profilu a vytištěné plastové šablony jsem vytvořil základ systému pérování. Takové lišty, které drží jednak ramena pojezdových kol ve správné ose a druhak umožňuje variabilně nastavovat tuhost zkrutných torzních tyčí.
Profily jsem opatřil mnoha otvory (pro každé rameno pojezdového kola 7, tedy celkem 84 děr, dírek a díreček):
No a světlo mého sklepa spatřilo mnou historicky první vyrobenou torzní tyč (prozatím z pružinového drátu 0,8 mm):
Z obrázků je asi zřejmý princip pružení, v tuto chvíli jsem naohýbal pružinový drát tak, aby v nejzazší poloze bylo rameno lehce napružené a bylo v nejspodnějším úhlu možného výkyvu (omezeného plastovým udělátkem, jak jsem psal dříve):
Pouhým vysunutím torzní tyče a jejím zasunutím do dalších otvorů se tuhost bude dále zvyšovat.
Uvidíme, jak to bude dál. Prozatím to tak nechám, neb neznám celkovou hmotnost celého modelu. No a kdyby drát 0,8 mm byl nevyhovující, tak mám k dispozici ještě dráty silnější (1 mm, 1,2 mm a 1,5 mm). Takže až budu znát celkovou hmotnost, pak teprve přijde ona radostná laborace, aby se model aspoň trochu choval jako reálné BVP.
P.S.: Ten pružinový drát je tou plastovou šablonou svírán tak, aby nedošlo k jeho vysunutí, ale možná ještě zauvažuji, že vytisknu plastovou rozpěrku mezi lištou pérování a bočním pancířem, aby k vysunutí za jízdy skutečně nemohlo dojít