mujtank.cz

Život jako takový je plný podivných věcí ....
Přesto si myslím co jsem již uvedl výše,že to takto funguje.
Nevím ale ,zda je tomu tak i u skutečných tanků.

Ahoj.

Každý z nás možná tlačil klasický dětský kočárek - bez zatáčecích koleček.
Kolik je potřeba vynaložené energie k tlačení přímým směrem?
Kolik je celkem potřeba energie pokud s ním chceme ostře zatočit?
Většinou se to řeší tak, že se na rukojeť prostě pověsím a zvednu přední kolečka. Hmotností kočárku + mnou přidanou hmotností při opření sice více zatížím zadní kolečka, ale zatáčení je snadné.

Budeme trochu abstrahovat.

Představme si tank, který má a stranách jen po jednom pojezdovém kole. (nerovnoměrné hmotnostní zatížení pojezdových kol)
V tomto případě zcela zmizí příčná třecí síla zejména mezi konci pásů a podložkou.
Tank se bude podobat hnací nápravě automobilu s diferenciálem.

Na následujícím videu je vidět, jak zatáčení, řekněme s rovnoměrným hmotnostním zatížením pásů, zatěžuje převodovky.
U pásu jedoucího dopředu je vidět velké prověšení pásu na nosných kladkách.
U pásu jedoucího dozadu je vidět kapsa volného pásu pod hnacím kolem.
Domníváš se, že jsou takto zatížené převodovky i při přímé jízdě?
Dodatečné síly a tím i další nároky na převodovky vznikají při příčném smykání pásu po podložce, zejména na koncích a začátcích pasů.
Pokud se příčné síly sníží, sníží se i zatížení převodovek.

Myslím, že kdybych se HODNĚ snažil, že bych to dokázal doložit i matematicky, i když toto standardní matematické modely zatáčení pásový vozidel neřeší.

Koukni na 4:30 min

Ivan píše:
Myslím, že kdybych se HODNĚ snažil, že bych to dokázal doložit i matematicky, i když toto standardní matematické modely zatáčení pásový vozidel neřeší.

Tak tohle by mě docela zajímalo ,především u našeho měřítka .
Hlavně o kolik by se snížil tlak v miligramech na mm2 .
Nechci tu rozumovat ale jak jsem psal s tuhostí podvozku jsem si hrál určitě dva dny néli více.A jediné čeho jsem dosáhl měkčím předkem nabo zadkem že se model propadl dolu protože prostředek ho neunesl a na jízdě se nic nezměnilo ,už vůbec ne na jízdě v našem terénu při naší rychlosti.
Myslím si že něco jiného je konstrukce podvozku do luku a měkkost odpružení ale samozřejmě že se mohu plést.
Jediné co vím a mám odzkoušené (nejen na jednom modelu ) že to co se tady řeší je v našem měřítku hloupost .

pajak7 píše:

Ivan píše:
Myslím, že kdybych se HODNĚ snažil, že bych to dokázal doložit i matematicky, i když toto standardní matematické modely zatáčení pásový vozidel neřeší.

.... že to co se tady řeší je v našem měřítku hloupost .

Souhlasím. Já jen trochu teorie...
Myslím, že to nemůže uškodit, když už se zde o tom psalo.

Ahoj.
Vracím se k tomuto tématu...

V Lešanech jsem si prohlížel celokovový podvozek PzIII kamaráda Luboše.
Všiml jsem si, že krajní pojezdová kola mají mnohonásobně větší předepnutí a tuhost pružin, než vnitřní.
Když to přeženu, tak tank stál na prvních a posledních kolech.

Celý tank váží odhadem 5-6 kg.
Při této hmotnosti a jejímu způsobu rozložení na pojezdová kola, musí při zatáčení vznikat velké síly odporu proti bočnímu posuvu pásů.
Největší síly odporu jsou na největším rameni. Největší moment odporu proti zatáčení ...




Pro překonání těchto dodatečných sil při zatáčení musí motor dodat také daleko větší výkon (zahřívání motoru). Na hnacích kolech mnohonásobně naroste točivý moment (zatížení převodovek a ložisek), tím síla v pásech (jejich opotřebení) a skoro dvojité zatížení vodících kol:
síly F1 a F2 v pásu a jejich vektorový součet Fv - výsledná síla



a může tím dojít k ohýbání uložení vodících kol a tím i padání pásu.

pajak7 píše:

Ivan píše:
Myslím, že kdybych se HODNĚ snažil, že bych to dokázal doložit i matematicky, i když toto standardní matematické modely zatáčení pásový vozidel neřeší.

Tak tohle by mě docela zajímalo ,především u našeho měřítka .
Hlavně o kolik by se snížil tlak v miligramech na mm2 .
Nechci tu rozumovat ale jak jsem psal s tuhostí podvozku jsem si hrál určitě dva dny néli více.A jediné čeho jsem dosáhl měkčím předkem nabo zadkem že se model propadl dolu protože prostředek ho neunesl a na jízdě se nic nezměnilo ,už vůbec ne na jízdě v našem terénu při naší rychlosti.
Myslím si že něco jiného je konstrukce podvozku do luku a měkkost odpružení ale samozřejmě že se mohu plést.
Jediné co vím a mám odzkoušené (nejen na jednom modelu ) že to co se tady řeší je v našem měřítku hloupost .

Jsem přesvědčený, že řešení rozložení sil není hloupost...
Rozložení sil významně ovlivní zatížení celého podvozku.

U tohoto tanku bych to já určitě řešil výměnou torzních tyčí a na prostřední pojezdová kola bych se nebál dát pružinu většího průměru pro zvýšení torzní tuhosti.

Podobně jsem to řešil i u svého tanku Leopard 2


kde jsem na střední kola dal silnější pružiny. I když je to model 1:24 je to poznat...

Ivan

..jak tak koukám na pokračování téhle debaty, tak jsem měl vlastně pravdu, i když tady je to odborně graficky nakresleno...

Ahoj.
Ještě bych to doplnil.

Radek Dvořáček mi právě připomněl, že správné zavěšení kol má také vliv na - cituji:
" ... Rozjezd a při zastavení zhoupnutí stroje a také lepe kopíruje terén ..."

Velký vliv na zatížení podvozku má také přejíždění ostrých hran.
Když první a poslední kola nemohou správně pružit a nemohou se přiblížit ke korbě a vnitřní kola nic neponesou, veškeré enormní síly budou přenášet pouze pásy.
Z toho vyplývá přetížení pásů a ložisek hnacích a vodících kol.

Při správném rozložení sil, se větší část přenáší středními koly !! (jsou více předepjaté) a pásy atd. nejsou již tak zatížené.

Ivan

Ahoj

Luboš a Jakub přivezli podvozek PzIII, abychom jej vyladili.

Z výroby vyčnívala první a poslední kola nad ostatními.
Levá střední kola byla v rovině, avšak pravá byla asi o 5 mm výše - nastavená úplně jinak.

Bylo jasné že v tlumičích pérování jsou velmi silné pružiny a vytvářejí špatné rozložení sil.
Tlumiče jsme vyndali, odstranili pružiny. Čep spodní části jsem nalisoval do silonu a stočil na větší průměr.



Nyní se části tlumiče pohybují volně vůči sobě a nevzpírají se.



Uložení vahadel a Torzních Tyčí (TT) bylo okopírováno od Tamiye a vylepšeno o možnost naladění.





Všiml jsem si, že pevná část opěry TT je pomocí 4-hranu uložena v konzole
Pohyblivá část opěry TT je uložena v pevné pomocí 5-hraného kříže.
To dává dohromady kombinaci 20 poloh pohyblivé část opěry TT, z nichž jsou pro nás použitelné pouze dvě (malý počet kombinací) .
To vedlo k pracnému nastavování podvozku.
Dva prostřední páry mají nyní větší pootočení něž ostatní.



Prakticky to vypadá takto



U předních kol to není tak patrné, protože se kola vzájemně dotýkají. Po zatížení to bude v pořádku ...

Ještě jsme pak řešili správné uložení převodovky v korbě a podporu hnacích kol ložisky.

Uvidíme, jak dopadnou jízdní zkoušky....

Ivan

Ahoj.
Jízdní zkoušky dopadly výborně.

Takto vypadá stojící tank.
Pravda, kluci museli na záď přidat troch závaží...



... a takto jezdí tank přes překážky ...

http://www.rajce.net/f1092370362

http://www.rajce.net/f1092370372

Pásy ani jednou nespadly. Což se nedá říct o zkušenosti před úpravou, třeba v Lešanech.
Navíc kluci žádně usadili převodovky a dali ložiska pod hnací kola.

Ivan

Borci