U nás jako valníky jezdily především Zily 131. Zil 157 jen v malém množství, než jej naplno vystřídaly V3S. Zily 157 dominovaly jako tahače návěsů na přepravu protiletadlových raket na palposty, nebo jako speciální skříňové štábní vozy, ambulance, či vodní cisterny. Jednu jsme měli na útvaru jako neutralizační vůz, který jel uprostřed kolony, kdy před ním jsme na T-111 vezli okysličovadlo paliva raket a za ním jeli kluci s palivem. Kdyby došlo k nehodě a úniku především okysličovadla, což byla vysoce koncentrovaná kyselina dusičná, měl Zil za úkol namíchat do vody sodu a neutralizovat zasažené místo. Obě složky na autech se nesměly v koloně promíchat, protože, při nehodě v koloně by mohlo dojít k vzájemnému smísení obou složek v koloně a okamžitě by jsme byli všichni na oběžné dráze Saturnu 
.O tom nás přesvědčila malá demonstrace účinku obou kapalin, kdy velitel palivářů nalil do plechové vany pod auta, cca 5 l paliva, do toho postavil starou židli a na ní 3 litrovou sklenici od okurek plnou okysličovadla... Pak nás odvedl asi 300 m bokem a střelil do sklenice svou pistolí VZ 52.. sice až na pátý pokus, ale jakmile trefil "okurky" tak se na tom místě vytvořil atomový hřib a k nám dorazilo nezvykle velké teplo i na tu dálku...Od té doby jsme jakoukoliv manipulaci s tím sajrajtem konečně brali vážně...Jinak Zily 157 v civilních službách byly snad jen jako vrtné soupravy, nebo výkonné sněžné frézy.Tož tak..
